V problematice psychologie staveb hledáme souvislosti různých úhlů pohledu na charakteristiky občanských staveb. Samotný úhel pohledu budeme napříště nazývat nárokem. Charakteristiky občanských staveb můžeme hodnotit z hlediska ergonomie, estetiky, hygieny, bezpečnosti a provozu. A to právě z hlediska příslušných nároků jejich uživatelů. Každá charakteristika má určitý význam pro jednotlivé provozně dispoziční prvky hodnocených staveb např. u sportovních zařízení máme na mysli konkrétně:
(vstup, vstupní halu, recepci)
(šatny, sprchy, toalety)
(sportoviště)
(rehabilitace)
(bary, obchody a dětské koutky)
Z hlediska uživatele objektu a v kontextu příslušných nároků si mohou být charakteristiky podobné nebo se mohou lišit. Bude-li zjištěna shoda mezi příslušnými charakteristikami, pak můžeme tvrdit, že pro uživatele objektu příslušné charakteristiky mají do jisté míry stejný význam v kontextu ergonomie, estetiky, hygieny a bezpečnosti jejich nároků.
Interkorelační matice ukáže strukturu preferencí uživatelů objektů z hlediska určitých nároků.
Definice preferenčně strukturální metody
METODA, JEJÍŽ POMOCÍ LZE ZÍSKAT INFORMACE O NÁROCÍCH NA NAVRHOVANOU STAVBU PŘÍMO OD PŘEDPOKLÁDANÝCH ( NEBO STÁVAJÍCÍCH ) UŽIVATELŮ STAVBY, A TO PRÁVĚ V PŘÍPADECH, KDY SE JEDNÁ O STAVBY, KTERÉ VYLUČUJÍ PŘÍMÉ KONZULTACE ARCHITEKTA S UŽIVATELI.
Metodika preferenčně - strukturální metody
Architekt a současně psycholog pomocí dotazníků vyplněných uživatelem stavby matematicko-statistickými metodami zjistí preference a interkorelační vazby charakteristik posuzovaného objektu a na základě jejich vyhodnocení popíše stav, který může následně využít pro návrh novostavby nebo rekonstrukci stávajícího objektu.

schéma preferenčně strukturální metody
Dotazovaný hodnotí provozně dispoziční celky z hlediska svých nároků na charakteristiky posuzované stavby.

přístup a metodika preferenčně strukturální metody
5 celků x 4 nároky x 15 charakteristik = 300 vlastnosti
V každém provozně dispozičnímu celku je dotazovaným přiděleno pořadí šesti pro něho nejvýznamnějších charakteristik v kontextu příslušného nároku. Například pro vstup může být z hlediska ergonomie na prvním místě velikost prostoru, z hlediska estetiky materiály, z hlediska hygieny čistota a z hlediska bezpečnosti informační systémy. Tedy pokud bych vybíral já a hodnotil budovu, kterou si momentálně představuji. Jiný člověk při posuzování jiné budovy by pravděpodobně volil jinak. (Dotazník se může vyplňovat buď bodově – od nejvíce bodů po nejnižší, nebo se může stanovovat pořadí.)
body | charakteristiky |
---|---|
0 | BAREVNOST |
1 | ČISTOTA |
5 | DOCHÁZKOVÉ VZDÁLENOSTI |
0 | TEPLOTA |
2 | MATERIÁLY |
0 | OBSLUHA |
4 | OSVĚTLENÍ |
0 | OSLUNĚNÍ |
6 | VELIKOST PROSTORU |
0 | VLHKOST |
0 | VYBAVENOST |
0 | KVALITA VZDUCHU |
0 | HLUČNOST |
0 | ROZMÍSTĚNÍ ZAŘÍZENÍ |
Tabulka – Výstup z hlediska ergonomie
Pokud dotazovaní řadili charakteristiky dle pořadí, je nutné pořadí přepočítat na body.
1 - | 6 bodů |
2 - | 5 bodů |
3 - | 4 body |
4 - | 3 body |
5 - | 2 body |
6 - | 1 bod |
Bodový výsledek každé charakteristiky je poté násoben počtem voleb. Pro danou metodiku má statisticky větší význam, když danou charakteristiku volí více lidí průměrně, nežli jeden extrémně.Viz příklad volby jednoho uživatele a třech uživatelů.
počet bodů x počet voleb = celkový počet bodů

Ukázka způsobu výpočtu preferencí (dle Ing.Olega N.Mazurova)
Diagramy závislostí
Přidělením preferencí získáváme významnost jednotlivých charakteristik, a to jak celkově, tak i z hlediska nároků: Ergonomie, estetiky, hygieny a bezpečnosti. Pomocí programu Stanfile 2.32 jsme schopni vypočítat Spearmanovy korelační koeficienty a na jejich základě vytvořit diagramy vzájemných závislostí těchto charakteristik a to opět z hlediska ergonomie, estetiky, hygieny a bezpečnosti. Viz příklad. Teplota má kladnou korelaci s vlhkostí. Úroveň významnosti je 0,99 – tedy velmi vysoká významnost.

Ukázka výstupu z programu Stanfie 2.32. ( výpočet Spearmanova korelačního koeficientu r pro sportovní stavby)
Proto můžu zakreslit vazbu:

Ukázka zakreslení statisticky významné korelační vazby dvou charakteristik
Vazby zakresluji pokud je úroveň závislosti:
Nad 70% tence šedou
V zeleném rámečku tučnou zelenou
V modrém rámečku tučnou modrou
V červeném rámečku tučnou červenou
Zakreslení charakteristik:

Zobrazení charakteristiky, která není v dominantní, ani preferenční skupině
- prázdné bílé pole. Charakteristika nebyla, co se týká preferencí, zařazena do žádné „elitní“ šestice. ( Z hlediska celého kontextu se může jevit nevýznamnou.)

Zobrazení charakteristiky, která je v preferenční skupině konkrétního nároku
- světle šedé pole. Charakteristika patří do preferenční skupiny daného nároku ( byla v první šestici - významná v kontextu daného nároku)

Zobrazení charakteristiky, která jev dominantní skupině
- žluté pole. Charakteristika patří do dominantní skupiny charakteristik. ( první šestice z celkového hodnocení charakteristik - významná v celkovém kontextu )

Zobrazení charakteristiky, která je v dominantní skupině, ale není v preferenční skupině konkrétního nároku
- dvojbarevné pole – bílo - žluté. Charakteristika patří do dominantní skupiny charakteristik, ale v kontextu daného nároku je nevýznamná. (charakteristika významná v celkovém kontextu, v konkrétním kontextu nevýznamná).

Zobrazení charakteristiky, která je v dominantní skupině, a zároveň v preferenční skupině konkrétního nároku
- dvojbarevné pole – šedožluté. Charakteristika patří jak do preferenční skupiny charakteristik daného nároku, tak i do dominantní skupiny. (Charakteristika významná jak v kontextu příslušného nároku, tak i v celkovém kontextu).

Graf celkových závislostí charakteristik z hlediska estetiky ( pro sportovní stavby)
Zde vidíme jednak celkovou provázanost jednotlivých charakteristik, dále i důležitosti (těsnosti) jednotlivých vazeb a významnosti jednotlivých charakteristik. Celek je rozdělen do dvou samostatných celků.
Jednotlivé vazby udávají tzv. hladiny významnosti, v nichž se jednotlivé charakteristiky v daném kontextu nacházejí.
Lineární závislost( nezávislost)

r = 1 (r = -1) 0,1% chyba
Velmi těsná korelační vazba

1% chyba
Těsná korelační vazba

5% chyba
Počitatelná korelační vazba

r = > 0,7
Bez korelační vazby (nepočitatelná korelační vazba)

r < 0,7
Bez korelační vazby (nepočitatelná korelační vazba)

Graf závislostí charakteristik z hlediska estetiky na hladině významnosti - lineární závislosti ( pro sportovní stavby)
- teplota a vlhkost jsou z hlediska estetiky vnímány jako pevně svázané. Nicméně z hlediska preferencí nevýznamné. ( Je nasnadě, že budova by měla být a v mnohých případech, a tak to i je, co se týče vlhkosti a tepelné pohody vyhovující, proto nemusí být v zorném úhlu očekávání a nároků uživatelů.) Hlučnost a docházkové vzdálenosti jsou jednak preferenčně nevýznamné charakteristiky a jednak netvoří žádné vazby v celkovém kontextu vnímání estetiky. Z toho důvodu je možné vzít tento výsledek na vědomí, ale není nutné z něho vyvozovat žádné další kroky.

Graf závislostí charakteristik z hlediska estetiky na hladině významnosti – těsné vazby ( pro sportovní stavby)
- Z hlediska významnosti vidíme, že rozmístění zařízení a vybavenost jsou pro uživatele jako charakteristiky z hlediska preferencí v dominantní skupině charakteristik a zároveň v preferenční skupině estetiky. Tedy jedná se o charakteristiky, jejichž prostřednictvím lze nejúčinněji realizovat změny v interiéru, které budou danými uživateli nejvíce registrovány.
- Materiály jsou v preferenční skupině charakteristik, ale nejsou zároveň v dominantní skupině charakteristik. (Jedná se tedy o významnou charakteristiku pouze v kontextu estetiky.)
- Dynamika charakteristik: Z hlediska estetiky lze poměrně snadno interpretovat rozmístění zařízení, materiály i vybavenost a jejich změnou lze vytvořit pevnější vazby mezi ostatními charakteristikami. Například, aby to co je bráno jako základ, tj. teplota a vlhkost, (tyto veličiny musejí být zachovány už z hlediska fyzikálních zákonitostí našeho prostředí) tvořilo stejně těsné vazby.

Graf závislostí charakteristik z hlediska estetiky na hladině významnosti – počitatelné vazby ( pro sportovní stavby)
- V tomto konkrétním případě vidíme téměř celou strukturu navzájem vnímaných charakteristik, která napovídá, že daní uživatelé vnímají budovou z hlediska estetiky jako ucelený komplex.
Pravidlo:
1) Nejvíce jsou uživatelé ovlivňováni dominantní skupinou (nejvíce vnímají jejich případné změny)
2) Preferenční skupiny vnímají uživatelé z hlediska určitých nároků – lze je ovlivňovat právě prostřednictvím dominantní skupiny.